Poté co se v našem e-shopu objevilo koloidní stříbro se v telefonátech i e- mailech objevily i otázky co to je a k čemu by to mohlo být dobré. Velmi stručně je možno říci, že koloidní stříbro je disperzí miniaturních částeček stříbra v destilované vodě, ale je možno ho popsat i poněkud podrobněji včetně jeho účinků.
Stříbro je v podobě miniaturních částeček rozptýleno v roztoku v přesně stanovené koncentraci. Velikost částic se pohybuje zpravidla okolo 10 nanometrů, jedná se tedy o nanočástice. Nanočásticem jak známo mají některé velmi specifické vlastnosti, které jsou dány jejich velikostí. Tou nejzajímavější je poměr hnotnosti a plochy povrchu těchto částeček, umožňující jejich chemicky reaktivní, či katalytické účinky. Vzhledem k tomu, že vViry mají velikost zhruba v rozmezí od 15 do 150 nm je zřejmé, že i u těchto nejmenších a často patogenních organismů umožňuje velikost nanočástic koloidního stříbra interagovat ve velkém množství přímo na povrchu a velice účinně je ničit. To je důvodem, proč se prosazuje jako podpůrný prostředek při léčení různých chorob. Na druhé straně je seriózní uvést, že v současné době není koloidní stříbro v České republice schváleným léčivem, což má své výhody i nevýhody.
Stříbro a historie jeho užívání
Stříbro je stopovým prvkem nezbytným fungování všech živých organismů. Již jen malé množství stříbra může mít významnou profylaktickou, neboli ochrannou funkci, a při dlouhodobějším působení působí blahodárně tím, že pomáhá posilovat imunitní systém organismu. Vlivem stárnutí dochází k vyšší náchylnosti ke propuknutí různých druhů chorob může to být mimo jiné spojeno i se zhoršením schopnosti organismu asimilovat stříbro. V druhé polovině 20. století došlo k enormnímu nárůstu výroby potravin, pro jehož dosažení bylo nutno zvýšit užívání chemických přípravků v rostlinné výrobě. Díky tomu došlo ke značné redukci přirozeného obsahu potřebných minerálů a mnoha důležitých stopových prvků v půdě. Enormní úbytek tohoto prvku v přírodě má za následek, že se v současné době dostává v podobě přírodní stravy do organismu jen velmi malé množství těchto esenciálních láteka a to se týká rovněž stříbra, kterého s potravou přijímáme nesrovnatelně méně, než tomu bylo například u našich předků ještě na počátku minulého století. K vyrovnání deficitu prvků se začaly užívat minerály běžně v podobě tablet. Nevýhoda tohoto doplňování stravy spočívá v tom, že náš organismus je schopen vstřebat sotva 40 – 60 % látek podaných touto formou. Pokud jsou ovšem tyto látky podávány v koloidní formě, tzn. v mikrojemné suspenzi, účinnost vstřebání se rázem zvýší až na cca 98 %.
Koloidní stříbro je účinné
Antibakteriální vlastnosti stříbra byly známy již v období antiky, a tak se užíval jako prevence proti chorobám. Používalo se k výrobě stříbrného nádobí, tak i k výrobě nádob sloužících k dlouhodobému uchovávání potravin a jejich ochraně před předčasnou zkázou. Ostatně i ve středověku, v období morových nákaz, dávali bohatí měšťané lízat svým dětem stříbrné lžíce, aby je tak ochránili před touto smrtelnou nemocí. Ve 20. a 30. letech minulého. století se užívalo ve formě velmi jemné moučky jako lék na různé druhy infekcí a chorob, také místně na ošetření popálenin a léčení plísňových nákaz. V roce 1938 se pomocí stříbra léčily virové, bakteriální i houbové choroby. Až do konce 30. let se běžně užívalo v každodenním životě.
V 70. letech minulého století při výzkumu léčby rozsáhlých popálenin byl vyvinut antiseptický prostředek, který využíval katalytických vlastností stříbra postihujících enzymy, na kterých je závislé „dýchaní“ mikroorganismů. V praxi se tyto organismy (bakterie) po aplikaci dusily a záhy umíraly. Kvůli objevení a patentování antibiotik ve 20. století význam stříbra v medicíně v jeho makroskopické formě (ne koloidní) upadal, především z důvodu nedostatečné výroby a vysokých nákladů. Novou éru používání stříbra pro medicínské a jiné aplikace (kosmetika, dezinfekce, čistící prostředky) přináší až dnešní doba, kdy současně s rozvojem vědy a nanotechnologií dochází k výrobě přípravků s nanočásticemi přinášející doposud nepoznané fyzikální a chemické a biologické vlastnosti. Nové přípravky tak i přes výrazně nižší koncentraci stříbra dosahují mnohonásobně vyšších účinností, než bylo možno dosáhnout kdykoliv v minulosti.
Koloidní stříbro je univerzální
Současná antibiotika mají spoustu problémů. Když pomineme skutečnost, že mnohé bakterie si na mnohé z nich dokázaly vypěstovat odolnost, další omezení antibiotok spočívá v tom, že zabíjejí pouze některé bakterie houby, a vůbec nepůsobí na viry (od viru vpůsobujících chřipky, obrnu, vzteklinu, žloutenku či AIDS). Ukazuje se, že stříbro by mohlo být jedním z řešení. Na rozdíl od antibiotik je koloidní stříbro bezpečnou, netoxickou, nekumulující se látkou. Zabíjí patogeny a jejich stále odolnější mutace, což antibiotika nedokáží. Navíc působení antibiotik je vysoce specifické a dokáže postihnout jen několik druhů mikroorganismů, zatímco koloidní stříbro účinkuje na více než 650 různých patogenů najednou.
Koloidní stříbro je aktivní
Micela koloidního stříbra má silný kladný náboj, způsobující, že stříbro aktivně „vyhledává“ a ničí patogeny (jejichž náboj bývá právě opačný), namísto „čekání“ na náhodnou srážku jako je tomu při působení antibiotik.
Stříbro se nespotřebovává, protože působí pouze jako jako katalyzátor oxidačních procesů, které zahubí mikroorganismus. Jakmile zahubí patogen, během jeho rozkladu se stříbro opět uvolňuje do okolního prostředí a je schopno znovu ničit další choroboplodný organismus. Oproti tomu antibiotika nepůsobí aktivně ani okamžitě a navíc se pevně vážou s patogeny a tak na každý patogen vyřazený z boje je spotřebována jedna molekula antibiotika, která už se nikdy nemůže vrátit do hry.
Koloidní stříbro patogeny „udusí“
Pozitivní účinky koloidního stříbra jsou podle výzkumů založeny na schopnosti stříbrné nanočástice blokovat enzym, který všechny patogeny využívají ve svém kyslíkovém metabolismu (dýchacím řetězci). Tato schopnost způsobí, že mikroorganismy umírají do 6 minut po bezprostředním kontaktu se stříbrem, protože dochází k nedostatečnému zásobení kyslíkem a živinami, což vede k vyhladovění a udušení bakterie. Ionty stříbra se navíc velmi ochotně slučují s proteiny, enzymy, DNA/RNA molekuly a dalšími stavebními prvky bakteriálního „těla“, blokují nejen celkovou látkovou výměnu – transport kyslíku, látek a energie, ale narušují také samotnou strukturální výstavbu – pevnost a funkčnost buněčných membrán, jež jsou pro život mikroorganismu nepostradatelné. Tomuto komplexnímu pojetí boje se napadený mikroorganismus nemá šanci ubránit, a tak po chvíli dochází k jeho záhubě a rozpadu na prvky. Díky působení na základní životní procesy, které mají všechny bakterie společné, se koloidní stříbro chová jako univerzální prostředek působící na širokou škálu patogenů. Díky tomu, že ovlivňuje samu podstatu základních a životně důležitých biochemických dějů probíhajících v mikroorganismu a způsobuje tak jeho náhlé usmrcení a rychlý rozpad, je možnost vzniku rezistence bakterií, jako je tomu u selektivně, lokálně působících antibiotik, naprosto nemožná. Bakterie si může vytvořit rezistenci vůči určité funkční blokaci pozměněním DNA, ale v žádném případě nemůže však změnit základ své existence, omezovat své základní výstavbové a metabolické cykly, které jsou společné pro všechno živé a v čem spočívá podstata přežití veškerých živých organismů na Zemi.
Koloidní stříbro působí i na viry
V případě působení na viry je použití běžných antibiotik neúčinné z toho důvodu, že se vir sám o sobě nevyznačuje obdobnými životními ději jako bakterie a stojí na pomezí mezi „živým“ a „neživým“. Pro viry je charakteristické, že nerostou, nedělí se a ani nejsou bez cizí pomoci schopné vyrábět energii či vytvářet vlastní bílkoviny, a přesto jsou schopné se vyvíjet a přizpůsobovat podmínkám vnějšího prostředí. Proto blokace životních dějů antibiotiky aplikovanými na samotný virus ztrácí význam a nemá žádné opodstatnění a účinnost. Ty nejprimitivnější viry obsahují pouze svou genetickou informaci ve formě DNA nebo RNA, která je uložena v kapsidě (bílkovinný plášť). Ty složitější mohou navíc na povrchu obsahovat obalovou membránu pocházející z napadené buňky. V kapsidě mnohých virů se mohou také vyskytovat různé enzymy. Při boji s virovými nákazami se aplikují tzv. antivirotika, která fungují především jako blokátory – tzn. neničí samotný virus, ale např. blokují receptory na povrchu buňky – tzn. brání navázání a proniknutí viru dovnitř buňky nebo inhibují syntézu DNA, RNA viru. Nevýhodou antivirotik je fakt, že bývají značně specifická pro různé druhy virů, takže v současné době existují antivirotika jen pro omezený počet virových nákaz. Naproti tomu velmi reaktivní, kladně nabité nanočástice koloidního stříbra mají vysokou afinitu jak k bílkovinám tvořící obal viru, těm obsažených uvnitř viru, tak i samotným nukleovým kyselinám nesoucí genetickou informaci (DNA, RNA). Navázáním tak dochází nejen k rozbíjení struktury viru ale i ztrátě funkčních vlastností obsažených enzymů a nukleových kyselin. Použití koloidního stříbra tak může být účinné i při řadě virových nákaz, které se běžnými dostupnými prostředky daří zvládat jen stěží a podporuje a stimuluje tak funkci imunitního systému organismu při jeho napadení viry.
Koloidní stříbro včera a dnes
1993 - Únik informací o vybavení kosmonautů způsobil zájem o koloidní stříbro. Vyšlo veřejně najevo, že jak američtí, tak i ruští kosmonauti, tedy osoby, jejichž zdravotnímu stavu je věnována maximální péče, odlétají do vesmíru se zásobami koloidního stříbra, určeného pro širokospektrální zdravotní i hygienické použití, především pro úpravu pitné vody bez použití chlóru. Také mnohé evropské nemocnice používají dnes již katetry se stříbrným povlakem kvůli prevenci vzniku oportunních infekcí. Stejně tak se používají obvazy, sterilní krytí a náplasti se stříbrem jak na popáleninových centrech pro zabránění vzniku infekce, tak pro domácí léčbu drobných povrchových zranění.
Od roku 2006 – koloidní stříbro není možno deklarovat jako lék
a od roku 2008 – koloidní stříbro není možno v ČR používat jako potravinový doplněk
pak od roku 2010 – koloidní stříbro nemůže být deklarováno pro vnitřní použití (a to platí v celé EU)
Koloidní stříbro se nedá patentovat
Jako odůvodnění pro zákaz deklarace stříbra pro vnitřní užití se konstatuje, že z důvodu chybějících standardů a „nedostatečně prokázané“ účinnosti se povoluje prodej preparátů na bázi koloidního stříbra pouze pro vnější použití. Toto omezení nahrává současné situaci při nepřeberném množství již zavedených přípravků velkých, globálně operujících farmaceutických koncernů snažících se prosadit své produkty na dnes již přesyceném trhu. Řada těchto nadnárodních firem do výzkumu svých preparátů vložila obrovské prostředky a oprávněně očekává návrat svých investic. Vždyť právě vývoj a výroba léčiv představuje velmi nákladné odvětví, které může směle konkurovat prostředkům vynaloženým například na zbrojení. Jelikož koloidní stříbro podle chemického složení představuje naprosto triviální směs dvou chemicky čistých látek – ultrajemnou disperzi stříbra v ultračisté vodě, a proto nemůže být nikým patentováno. Koloidní stříbro se tak dostává na pokraj zájmu významných společností. Ty se v současné době snaží pouze parciálně využívat přínosných antibiotických a antiseptických vlastností stříbra ve svých již patentovatelných přípravcích.
Koloidní stříbro u nás
K této současné situaci postavení koloidního stříbra nahrává fakt, že na našem trhu operuje spousta „domácích výrobců“ koloidního stříbra pochybné kvality, účinnosti, a co je hlavní, s možným negativním dopadem na zdraví člověka. Neexistence jakýchkoliv norem kvality, standardů a nedostatek relevantních informací tak umožňuje prodej zařízení pro „domácí výrobu“ koloidního stříbra a stejně tak i získaných přípravků lidmi, kteří dané problematice nerozumí a tudíž nemohou, a ani nechtějí, poskytovat jakoukoliv záruku a nést zodpovědnost za své konání.
Ani my nemůžeme vybočovat z legislativního rámce, který je dnes v EU dán, a proto v žádném případě nemůžeme doporučovat užívání koloidního stříbra jiným než povoleným způsobem (to znamená, že koloidní stříbro není možné užívat vnitřně).